Včera 8. a 9. ročníky tentokrát poznaly, co je to divadelní revue. K ní také směřují zadané otázky, které mají vypracovat do hodin literární výchovy. Mladší třídy se mohou 5. února také na toto představení těšit, protože ve výuce českého jazyka a literatury podle školního vzdělávacího plánu navštěvujeme v každém pololetí alespoň jedno divadelní představení.
Divadlo v Dlouhé naplnilo naši loňskou objednávku na své představení: Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka. O uvedený titul je po celá léta velký zájem, běžně se čeká na vstupenky i dva roky, divadelní kus sklízí stále velký úspěch, protože je typickým příkladem revue a navíc Ludvík Aškenazy - Jan Borna vedle hereckého a pěveckého obsazení jsou zárukou skvělé podívané.
Aktuální počet repríz 528 Premiéra 26. 2. 2000 Vhodné Pro děti od 5 do 105 let
Malý Pavlík Tesař se jednoho Štědrého dne ztratil svému tatínkovi. A protože příliš nespěchal domů, procházel se vánoční Prahou. Potkal Pána s kaprem, netýkavou holčičku, co jde tatínkovi pro pivo, posledního pražského lampáře, navštívil Bílou labuť a peklo (vlastně sklad jedné hospody na Václavském náměstí), ale hlavně se seznámil s pošťákem Klementem a jeho koníkem Karličkou. Klement mu věnoval podivuhodné loutkové divadélko, ve kterém jsou loutky nejen Pavlíka samotného, ale všech, které toho dne potkal, včetně snové Andersenovy Holčičky se sirkami... Autor úpravy a režisér Jan Borna dal příběhu formu divadelní revue a doslova ji prošpikoval naživo hranými hity let šedesátých.
Na festivalu Mateřinka 01 v Liberci získal Pavel Tesař hlavní cenu, Zuzana Krejzková za kostýmy získala Cenu primátora města Liberce. V nominacích na Cenu Alfréda Radoka za rok 2000 obsadila inscenace druhé místo, Pavel Tesař byl druhý v kategorii nejlepší mužský herecký výkon roku, druhé místo získal i Marek Zákostelecký za scénu, za kostýmy byla nominována Zuzana Krejzková, za scénickou hudbu Jan Vondráček a Milan Potoček. Režisér Jan Borna byl jedním z pětice nominovaných na světovou Cenu čestných prezidentů ASSITEJ (Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež) a za svůj přínos divadlu pro děti a mládež získal výroční cenu českého střediska ASSITEJ.
Velmi zajímavé jsou také mnohé divadelní recenze. Za všechny uvádíme tuto…
…Inscenaci se daří vyvolat neopakovatelnou atmosféru Prahy let šedesátých... Snové nasvícení, loutky, stínohra, třímetrové postavy na chůdách sugerující na jedné straně absurdní nadreálno, na druhé rozměry světa dospělých, v němž se skuteční herci zmenšují do dětských postaviček, oživlý kůň Karlička popíjející s nohou přes nohu nonšalantně šálek čaje - to vše dělá z inscenace jedinečný poetický zážitek... (Radmila Hrdinová)
