Ve čtvrtek 19.5. jsme se s žáky v rámci přírodovědného praktika (sedmé ročníky) vypravili na výstavu exotických motýlů do Botanické zahrady v Troji. Fotky z výpravy jsou ve fotogalerii.
Ve skleníku Fata Morgana, který má imitovat prostředí vlhkých tropů, bylo překvapivě menší parno než v nacpaném autobusu, kterým jsme na místo jeli. Jako první jsme vešli do podzemní štoly, kde jsme mohli nahlédnout do hlubin jezírka – viděli jsme exotické ryby a vodní rostliny.
Když jsme vyšli ze štoly, viděli jsme jezírko z běžného pohledu – seshora. To už jsme spatřili první motýly, kteří sedali na rostliny nad vodou. Ve skleníku jsme měli možnost pozorovat rostliny z prostředí tropů, některé z nich běžně známe jako pokojové rostliny, ale v jejich původním prostředí, kam patří, dorůstají mnohem větších rozměrů zejména kvůli vzdušné vlhkosti. Některé rostliny se žákům zdály tak zvláštní a krásné, že si mysleli, že jejich květy jsou umělé.
Ve skleníku byla spousta informačních tabulí, fotografií, bohužel cesta z Dubče je dlouhá a nemohli jsme tam strávit věky, takže jsme neměli možnost přečíst si a podívat se na vše. Celou dobu žáci strávili zejména pozorováním motýlů a jejich lákáním. Zejména motýli druhu Morpho peleides (velcí modří motýli s černými okraji křídel) totiž rádi na lidi sedali. Jedna žákyně dokonce na sebe přilákala tři motýly, každého motýla jiného druhu.
Mohli jsme si také prohlédnout vyhřívané vitríny, kde bylo možné vidět jednotlivá stádia v životě motýlů – od vajíček přes larvu až k pozůstalým kuklám, ze kterých se vyklubali dospělci motýlů.
Poznali jsme také důvod, proč výstava netrvá příliš dlouho (duben, květen) – někteří motýli již měli opotřebovaná křídla a špatně se jim létalo, čekal je tedy konec jejich krátkého života (dospělci motýlů žijí většinou jen dva až tři týdny). Viděli jsme také pár motýlů naplňující smysl tohoto životního stádia, nejdřív si žáci mysleli, že jeden pojídá druhého motýla, ale byli spolu spojení a pářili se.
Po opuštění skleníku jsme se ochladili vodou, koupili si suvenýry a občerstvení, a následně jsme zamířili zpět.
Cestou do skleníku měli také někteří žáci kulturní zážitek, když jsme potkali v lese obklopujícím Botanickou zahradu českého rappera, jehož písně by žáci sedmých ročníků ani znát neměli.
Ivana Svobodová