Šalom, hebrejsky שָׁלוֹם
tato formule se používá jako pozdrav a označuje ve Starém zákoně nejen nepřítomnost války, ale stav blaha, ve kterém se nachází člověk i příroda.
Ve čtvrtek 7. června se naše 6. B měla možnost seznámit s tradicemi a zvyky Židů. V rámci financovaného multikulturního projektu jsme v Židovském muzeu v Praze strávili na pět hodin. S paní učitelkou jsme podle mapy hravě nacházeli objekty zájmu.
První více jak tříhodinovou zastávkou bylo vzdělávací a kulturní středisko muzea. Po zasvěceném úvodu paní lektorky jsme se rozdělili do 5 skupin, abychom naplnili program Badatel. Každý měl dostatek času na prostudování zadaných otázek, k jejichž zodpovězení sloužily výukové materiály a nejdůležitější předměty spojené s tématy: Běh života, Židovská domácnost, Šabat, Židovská svatba a Pesach. Potom následovala vlastní prezentace, odpovědi na všetečné otázky a potlesk pro ty, kteří byli nejšikovnější. Určitě bylo pro nás velmi zajímavé srovnávat judaismus a křesťanské tradice, které v mnoha ohledech právě z něho vycházejí. Vedle odlišností mají rodinné rituály určitě mnoho společného, tedy pocit sounáležitosti s náboženskou obcí, s vlastní rodinou, úctu k tradici, ke stáří, ke společným lidským hodnotám, jako jsou pracovitost, vlastní odpovědnost, slušnost, empatie …
Dalším zastavením byla pro nás prohlídka Staronové synagogy, jejíž historie sahá až do 13. století. Paní lektorka měla pro nás připravené jarmulky (kipy), jimiž si věřící muži pokrývají hlavy, aby před Bohem nestáli nazí. Pak jsme se vydali na Starý židovský hřbitov, do Obřadní síně, Španělské synagogy a z posledních sil do Pinkasovy synagogy. Každá z uvedených zastávek je něčím výjimečná: historií, architekturou, tragickými lidskými osudy.
Určitě všechny objekty Židovského muzea výstižně dokreslují pohnuté dějiny Židů, připomínají starověké i novodobé události, které by neměly být nikdy zapomenuty nebo popírány a které by se měly stát mementem pro další generace.